„Pracuji s lidmi, ne s diagnózami.“
- věnuji se práci s dospělými, dospívajícími a páry
- zohledňuji celý rodinný systém i širší sociální kontext, včetně působení médií
- zaměřuji se na podporu, pomoc s rozhodováním a řešením složitých situací, povzbuzení psychického růstu, prevenci zhoršování potíží, destigmatizaci a čerpání síly z negativních zkušeností v duchu resilience a posttraumatického růstu
- při komunikaci s klientem/kou je pro mě prioritou respektující, nedirektivní a akategorický přístup („bez škatulkování“)
- cílem není léčení, ale posílení
- při konzultacích selektivně pracuji také se sny a imaginací, televizním a filmovým obsahem, herní a hrdinskou tematikou (jako prostředkem pro sebevyjádření, experimentování s významy, kreativní řešení problému atp.)
- pokud klient/ka hledá specifický přístup nebo pomoc, pomůžu s výběrem vhodného terapeutického směru
- nevedu konzultace s dětmi a celými rodinami, neprovádím diagnostiku
- můj přístup pravděpodobně nebude vyhovovat těm, pro které je direktivní řízení a odborné posouzení důležité, nebo těm, kteří hledají podporu ve zraňujícím jednání
„Oslabené není rozbité.“
Primárně se věnuji lidem, kteří prožívají nebo prožili něco těžkého a hledají pochopení, podporu a posun. Negativní zkušenosti nemusí být celoživotní břímě, mohou podpořit růst a umožnit nalezení nového smyslu. Proto „neléčím“, ale snažím se být nápomocná v kultivování reakcí a dopadů na sebeobraz. Budeme zvědomovat a korigovat copingové mechanismy, aby se nestaly překážkou pro klienty ani jejich okolí a mohly přerůst v něco pozitivního.
Mezi směry, ze kterých čerpám, patří:
- logoterapie (protože i v těžkých časech je možné najít smysl)
- PCA (protože empatický a nedirektivní přístup je pro mě klíčový)
- gestalt terapie (pro svůj důraz na fenomenologickou perspektivu a prostor pro experimentování)
- KBT (protože je často užitečné vytyčit si jasné cíle, zmapovat své reakce a pocity i možnosti, jak s nimi pracovat)
- transakční analýza (protože pozice, do kterých se v komunikaci stavíme, ovlivňují pozice druhých a vice versa)
- narativní terapie (protože si často necháváme svůj životní příběh diktovat někým jiným a potřebujeme podpořit, abychom mohli psát svůj vlastní)
- existenciální terapie (protože stejně jako svoboda je důležitá i zodpovědnost)